Lk 24,35-48

Komentář 

Tuto neděli čteme Lukášovou zprávu o setkání se Zmrtvýchvstalým. Mohlo by se nám zdát, že jsme to už v jiné podobě slyšeli - slyšeli, ale moc nepochopili a stále bude co objevovat. Velké nebezpečí, které hrozí nám všem, je přestat vnímat Vzkříšení jako zásadní průlom, zásadní optiku vnímání všeho; přestat vnímat tyto otevřené dveře do srdce Zdroje lásky, do vnitřního života Trojjediné lásky. Jsme vyzvání kontemplovat Vzkříšené tělo, Vzkříšené rány, Vzkříšené probodnuté srdce - to vše pro nás, pro záchranu našeho srdce plného pochybností. Tady vidíme pravou bezpodmínečnou Lásku. Skutečná láska se totiž osvědčí tím, že dává to nejdražší, co má. Tady vidíme nádhernou zář lásky Otce, který nedává jen hojnost, ale i to nejdražší - svého Syna. Nemůže jako Láska nedat to nejdražší, nemůže! A Syn dává to nejdražší, co má - svůj život - víc než to! On vydává všanc svého Otce! - byl odsouzen, že se rouhal vůči svému Otci, že je jeho zrádcem a na Kříží zakouší opuštěnost od jediného smyslu svého bytí: "Bože můj, proč jsi mě opustil." O tom nám svědčí všechny stránky Písma, o fascinující Lásce jdoucí až do krajnosti, do krajnosti mého, tvého srdce! Dne 6. dubna zemřela Jessica s přezdívkou "požehnaná rakovinou," která ve prospěch dítěte ve svém lůně odmítla léčbu rakoviny. Zázračně se uzdravila na dva roky, a pak ji tato nemoc skolila. Byla ochotna obětovat svůj život, ale možná i víc, neboť žila v naprosté důvěře v Boha. Toto jsou její slova: "Žádné utrpení by nemělo přijít nazmar. Musíte se vzdát svých vlastních přání a tužeb a nechat Boha, aby se o vše postaral."